Vztah je vzdálenost mezi dvěma objekty.

Zajímavá facilitace nedávné klientky.
Přišla na Access Bars, řeší svoji tvorbu a vztah se starší sestrou, velmi úspěšnou ve svém oboru.

„Já nevím co s tou ségrou, je to s ní fakt těžký, nemám si s ní co říct, vůbec se to nedá, zajímá se jen o sebe, sebestředná, já bych tak chtěla s ní mít lepší vztah…“.

Dělám u toho Bars, facilutuji během toho, funguje to takto pěkně.

Ptám se :
Co bys ty chtěla od ní?
“ Aby se o mne zajímala! O moji práci. „
A co by chtěla ona od tebe?
( u Access facilitace odpovědi přichází ihned, bez přemýšlení, přijde jednoduše vjem a za ním slova)
„Abych se já zajímala o ní… Cože?“
Zajímá tě tvoje sestra?
“ No vlastně ne…“
Jaká je tvá vzdálenost od sestry teď? Rychlá odpověď.
„Sto kilometrů..“
Jaká je vzdálenost tvé sestry od tebe? První co tě napadne.
“ Žádná… Cože?“
Tyhle rychlé vjemy klientů dynamicky mění pohled na jejich situaci.
Mám to moc ráda.
Žádné analýzy, soudy, jen otázka, odpověď a Aha momenty.
Pravda, chceš mít vztah se sestrou?
“ Vlastně ne, ale snažím se 😑. „
Pravda, chce ona mít vztah s tebou?
“ Ona ano, ona ho stále má… Takže to je tedy moje kafe, změnit to? „
Jak to můžeš změnit?
“ Rovnou jí zavolám. „
Jaká je teď vzdálenost tebe od ní?
„Dvacet kilometrů… To je super! „


Access nástroje rychle rozpouští polaritu, ve které jsme uvízli, uvolní prostor, umožní nám uvidět jinou perspektivu a z ní vytvořit změnu.
Ta dynamika je silná a famózní je to, že klient si ji vytvoří sám, přesně tempem, které zvládne.
Netlačím ho já, rychleji, netáhnu ho já dál, nesoudím, neanalyzuji proč a jak.., jen dělám Bars a pokládám otázky.
A ty hlavní otázky si klient odnese na kartičce sebou.
Může s nimi tvořit nové kroky.

Za pár dní mi napsala:
“ Ptám se denně na tu vzdálenost, mění se to každou hodinou, každou myšlenkou. Já mám takovou radost!“

Jakou vzdálenost máme často od sebe my sami?
A jak to můžeme změnit? 💚